Co si pes myslí o člověku?

Opravdu, psi myslí jinak než lidé. Některé emoce, které jsou charakteristické pro lidi, nejsou charakteristické pro psy. Psi nemají téměř žádné vyvinuté abstraktní myšlení a racionální činnost. Psi myslí jednodušeji než my a nedokážou vybudovat dlouhé řetězce vztahů příčina-následek.

Například, když na naše okna dopadá sluneční paprsek a vytváří na podlaze teplý světelný bod, vy i já s jistotou víme, že je to právě proto, že venku je slunečné počasí, to znamená, že je jasná obloha a svítí slunce. . Abychom to pochopili, nemusíme se ani dívat z okna. Pro psa to bude jen teplé světlé místo, na které si můžete lehnout, abyste se zahřáli.

Nejčastější problém mezi majiteli psů souvisí s tím, že jejich mazlíčci jsou doma nečistí. A v mnoha případech se setkáváme s tím, že majitelé nadávají svým psům za nepovolené louže a hromady. Někteří lidé si myslí, že pes by měl být chycen a vynadán ve chvíli, kdy se řekněme vyčůrá. Někdo se vůbec neobtěžuje a když najde na podlaze louži, vybíjí na psovi svůj spravedlivý hněv. Co si pes v těchto nepříjemných situacích myslí? V prvním případě si myslí, že majitel není on sám, je divný, a tudíž nebezpečný a nedá se mu věřit. V druhém případě si pes také myslí, že se majitel zbláznil a z nějakého důvodu loužičku na podlaze vyhubuje. To znamená, že ne pes, který udělal tuto louži, ale samotná louže, to je klíčový rozdíl. Ale v prvním i druhém případě je výsledek stejný: pes nepřestane doma čůrat, ale začne schovávat své loužičky. Schovává je na postelích, pohovkách, kobercích a v odlehlých koutech, kde to, jak se psovi zdá, není hned patrné. A tady je rozdíl mezi schopností abstraktního myšlení. Člověk si je jistý, že pes musí pochopit, že je vyhubován za to, že udělal loužičku na nesprávném místě. Pes myslí úplně jinak.

Dalším charakteristickým rysem myšlení psa je vytváření strachů a jejich generalizace. Například v zimě jste na večerní procházce přišli pod ohňostroj. Víte přesně, co to je, víte proč, jak se to děje a jak to končí. Pro psa je to nepochopitelný jev, který ovšem může být nebezpečný. Pak se ale může stát něco zajímavého: pes může odmítat večerní procházky nebo může být pes při večerních procházkách, zejména v zimě, úzkostný. Pes se může bát místa, kde vás zastihl ohňostroj, nebo těch jevů či předmětů, které provázely celou tuto oslavu života. To znamená, že ohňostroj v mysli psa nemusí být autonomní jev, ale spojený s denní dobou, ročním obdobím nebo konkrétním místem v lese nebo parku. A to vše se děje kvůli špatně vyvinutému abstraktnímu myšlení.

Mnohem zajímavější je to s racionální činností. Faktem je, že pokud jsou životní podmínky psa standardní, nic se v nich nemění a neděje, každý den je stejná rutina, pak pes vůbec nepotřebuje racionální aktivitu. Například pes drží předmět v zubech a vy ho požádáte, aby si vzal další. Je nemožné vzít si oba předměty, to znamená, že budete muset jeden položit a teprve potom vzít druhý. Jen k tomu potřebuje pes pečlivě přemýšlet, hýbat mozky, doslova jimi skřípat. Pro vás a já se zdá, že úkol je co nejjednodušší, ale pro psa všechno vypadá úplně jinak))

Doufám, že tyto jednoduché každodenní příklady vám stručně poskytnou představu o zvláštnostech psího myšlení.