Co znamená pes jít k duze?
Existuje krásná teorie, které věříme: naši oblíbenci. naše kočky, psi, králíci, koně a myši jdou přes Duhový most. Najdou tam čistou řeku s průzračnou vodou, měkkou trávu, ve které si mohou hrát a trmácet, lehké mraky, ve kterých spí.
A zatímco dovádějí a hrají, čekají. čeká na ty, kteří zůstali na zemi. čekají na své milované majitele. a když přijde čas, kdy majitel opustí Zemi, sejdou se u Duhového mostu a pokračují spolu)))
A toto je „svědectví o psovi, který šel přes Duhový most“. Obrací se na své majitele.
„Když lidé zemřou, sepíší závěť, aby opustili svůj dům a vše, co mají, těm, které milují.
Také bych rád zanechal závěť, kdybych tak uměl napsat.
Ubohému, osamělému, smutnému, zablešenému člověku bych nechal svůj šťastný domov, svou misku, svou měkkou postel a polštář, své hračky a takové milované klíny, jemně hladící ruce, hlas plný lásky, své místo v něčím srdci , láska, která pomůže Na sklonku života chci odejít v milující náruči bezbolestně a v klidu.
Pokud jednoho dne zemřu, prosím, neříkejte: „Už nikdy nebudu mít další, protože ztráta je tak nesnesitelně bolestivá. »
Najděte si osamělého, nemilovaného psa a dejte mu mé místo ve svém srdci.
To je moje vůle.
Vložit kódy:
Zkopírujte kód a vložte jej do okna pro vytvoření příspěvku na LiveInternet, nejprve tam povolte režim „Zdroj“
HTML kód: |
BB kód pro fóra: |
Štítky: zvířata, láska
Existuje krásná teorie, které věříme: naši oblíbenci. naše kočky, psi, králíci, koně a myši jdou přes Duhový most. Najdou tam čistou řeku s průzračnou vodou, měkkou trávu, ve které si mohou hrát a trmácet, lehké mraky, ve kterých spí. A zatímco dovádějí a hrají, čekají. čeká na ty, kteří zůstali na zemi. čekají na své milované majitele. Přečtěte si úplně |
+33 | Červená Sonechka | 28.04.2015 | 142 | 2 | 32 komentář |
Odešel do duhy – co to je?
Dobrý den!
Co znamená „Gone to the Rainbow“ a proč to říkají?
Existuje most spojující Nebe a Zemi.
Tomuto místu se kvůli mnoha barvám říká Duhový most.
Odvrácená strana Duhového mostu je zemí luk, kopců a údolí se svěží zelenou trávou.
Když naši milovaní mazlíčci zemřou, skončí na tomto místě.
Kde je vždy jídlo, voda a teplé jarní počasí.
Tam jsou stará a slabá zvířata zase mladá.
Ti, kteří byli zmrzačení, jsou uzdraveni.
Hrají si spolu celý den.
Chybí ale jen jedna věc.
Nyní jsou bez majitele, který je na Zemi miloval.
A tak každý den běhají a hrají si, až přijde den, kdy se každý z nich náhle zastaví a pozorně se rozhlédne.
Nos a uši jsou ve střehu, oči se dívají zkoumavě. a najednou běží.
Viděl tě.
A když se se svým milovaným přítelem setkáte, vezmete ho do náruče a zmáčknete v náručí.
Vaše tvář se tím znovu a znovu uzdravuje.
A znovu se podíváte do očí svého důvěřivého a milovaného mazlíčka.
Pak se s ním rozejdete u Rainbow Bridge.
Dokud je znovu nepotkáme.
02.02.2010 18: 18
03.02.2010 04: 23
Opravdu chci věřit, mám husí kůži :((((
Opravdu jsem začala plakat.
Sakra. skutečně mi tekly slzy v práci. Vzpomínám na vás, moji milovaní psi Tumašku, Bětku a kočičku Ríšu.
Na samém okraji oblohy se nachází místo zvané Duhový most. Když zvíře zemře, zvláště pokud bylo někým v tomto životě velmi milováno, skončí na Duhovém mostě. Jsou tu nekonečné louky a kopce, kde mohou naši kamarádi běhat a hrát si spolu. Je tu spousta jídla, vody a slunečního světla a naši mazlíčci tam mají teplo a pohodlí.
V tomto kraji se všechna nemocná a stará zvířata mění v mladé a plné energie; ti, kteří měli zranění a zmrzačení, se znovu stanou zdravými a silnými. Čas pro ně letí, jen když si je pamatujeme ve svých snech a snech. Zvířata tam jsou šťastná a spokojená se vším kromě jednoho – každé z nich odešlo dříve a zanechalo v tomto životě někoho, kdo mu byl velmi drahý.
Na Duhovém mostě zvířata pobíhají a bezstarostně si hrají všichni spolu, ale přijde den, kdy se jedno z nich náhle zastaví a pohlédne do dálky. Oči se mu rozzáří ohněm a jeho tělo se začne třást netrpělivostí. Najednou opouští své bratry, letí po smaragdově zelené trávě a nohy ho nesou stále rychleji.
Všiml si vás; a když se s vaším mazlíčkem konečně setkáte, pevně se obejmete, šťastní, že jste se spojili a už se nikdy nerozdělíte.
On, omámený štěstím, ti bude olizovat tvář, tvoje ruka ho zase láskyplně pohladí po hlavě a ty se znovu podíváš do oddaných očí svého mazlíčka, který tak dlouho opustil tvůj život, ale nikdy neopustil tvé srdce.
Nyní můžete společně přejít Duhový most.
02.02.2010 23: 47
Anonymní
03.02.2010 08: 12
Holky, pokud to nebude na pokladně, napište mi, hned to smažu.
http://squirrystel.livejournal.com/9421.html
Jen jsem si v tomto ohledu vzpomněl na spoustu věcí, které se tehdy staly.
k slzám. ale skvělé.
Velmi dobrý v pokladně. Na duhu se dnes vydal i náš prasátko Motik.
Podíval jsem se a plakal. Vzpomněl jsem si na svůj meloun rotvajlera. Doufám, že tam je.
Brečím pokaždé, když čtu o duhoch 🙁
Zde je verš na dané téma.
Řeknu vám, lidi,
Ne tak úplně o zázraku.
Můj krátký příběh bude jednoduchý.
Běhal jsem v červené kůži
A miloval toho muže:
Tomu říkáme štěstí.
Syn starého plemene,
Dávám dohromady roky
Radoval jsem se, slavil jaro.
Ne nadarmo čas spěchal –
Stal jsem se šedým a starým
A jednoho dne usnul navždy.
Majitel si otřel slzy:
„Už nebudeš štěkat,
Nebudete spěchat na hovor jako dříve.
Dobře se vyspěte, má drahá. »
Ale jaký hrob
Choval psí lásku?
Bezstarostně utéct
Nechat bez dozoru
Ty, které na zemi chránil?!
Ano, kdy se to stalo?
Aby mi nevolali,
Abych přišel se záchranou pozdě.
. A pak se stalo toto.
Jedné zimní noci
Majitel se vracel domů.
Já – jako obvykle –
Stín bez těla
Odřízl, pokrytý temnotou.
Zpočátku bylo ticho
Jen borovice šeptaly
Ano, sníh byl křídou pod měsícem.
Nepřístupné k zobrazení
Cítil jsem přepadení
Na rozcestí lesní cesty!
„Co mám dělat, mistře?
Pro mě, zbaveného těla,
Jak pro vás mohu získat pomoc? »
Vyběhl jsem ze stínu
Z jiných světů,
A objevil se před ním na cestě!
Před smrtí – stará žena
Nelezl jsem po břiše
Nefňukal, nežádal, abych se vrátil.
Pod velkým tlakem
Řetězy právě praskly –
„Pospěšte si, můj pane a bratře!“
Ohromený naším setkáním
Odešel bez protestů
Důvěřovat svému milovanému psovi,
Po bezejmenné cestě
Pryč od těch zatracených
Skrytá v temném lese.
A celou cestu domů
Na cestě kamaráda
Přijeli jsme jako za starých časů.
Jak to bývalo – bok po boku.
Jen stopy ve sněhových závějích
Ti dva zůstali sami.
Pro psy je nebe v nebi,
Vymyslel to nejmoudřejší bůh –
Nejsou žádné blechy, žádná zima, žádné rvačky,
A na silnicích je láska a hvězdy.
Je tam věčná kost a miska mléka
A slunce svítí v modrých výšinách,
Ale jen rukou majitele
Nebude vás moci poplácat po zádech.
Chlupatí filozofové ve snech
tam vidí dům a slyší výkřik: „FU!“
Ale znovu se probouzejí v květinách
Na nebeském neměnném břehu.
A zase mlčí a myslí si, že možná
Přes staletí a mlhavé světy,
Tam, na Zemi, se majitel také dívá
Ke hvězdám, jako k bílým ohňům.
A každý pes doufá – náhodou
Bůh vyslyší jejich žádost a pak,
Jediný majitel se vrátí všem
A už nikdy neodejde.
jdou pryč. Tomu se nelze vyhnout.
Psí život je tak krátký!
milují nás oddaně a něžně
všech těch deset lichých krátkých let.
jdou pryč. zůstáváme.
tak smutné, tak ubohé. ale nerušit
úmrtí, nemoci. ano, zůstáváme –
zůstáváme vzpomínat a milovat.
zbývá nám pamatovat si jejich názory,
jejich ranní štěkot a roztrhaná pohovka,
a jak nás vždy rádi viděli,
a jak tvrdohlaví byli jako ovce.
jdou pryč. vzpomínky zůstávají.
Za všechno jim vděčíme za tuto vzpomínku.
. ale zase je v bytě slyšet štěkot.
„Vypadá tak podobně. „. a jsme zase potřeba.