Jak je pes poslušný, proč?

Proč pes dělá všechno poprvé se psovodem, ale ne se mnou?

Skvělá otázka! Popsaná situace není výjimkou z pravidla ani nešťastnou náhodou, ale velmi častým problémem.

Abychom to pochopili, popišme si, co se stalo, trochu podrobněji.

Situace

Kdysi dávno žila Zinaida. Zlatovlasý a neuvěřitelně milý, ale nesmírně zlobivý. Buď bude spěchat za kurýrem, nebo si pochutná na pouličním jídle pod křovím. A pak se jednoho dne maminka vážně rozhodla – naučit pejska povely a vysvětlit jí, že kosi zvednutí ze země nejsou k ničemu.

Pozvala na návštěvu psovoda a společně se Zinaidou šli na procházku. A pak se stal zázrak: bláznivý pes se náhle stal hedvábným a na první pohled pochopil všechno. Přestala tahat za vodítko, bez hnutí prošla kolem shnilé klobásy a ani se na kurýra nepodívala. Jako by k ní nepřišel psovod, ale kouzelník všech věcí Zinaid.

Maminka byla potěšena tak okamžitou proměnou, ale jakmile převzala kontrolu do svých rukou, byla nucena běžet za Zinaidou na vodítku napjatém jako provázek a pak uklidnit kurýra, který vylezl na strom. A měla úplně férovou otázku: o co vlastně šlo a jak stejnou poslušnost dostat od psa? Třeba koupit kouzelnou dýmku nebo diplom psovoda? Jaké je vůbec tajemství?

Špatná odpověď

Bohužel někteří psovodi tuto situaci vysvětlují takto:
– vlastníci mají malou pravomoc
– je třeba být přísnější
– psa musíte krmit pouze do práce
– Máš vůbec manžela? ať to udělá

Jako, když si se psem vybudujete správný vztah, bude poslouchat stejným způsobem a bude se chovat jako hedvábný pes. I když to bývala vlna.
Správná odpověď

Pes oněměl úžasem. Souhlas, má to svůj důvod: přišel ji navštívit úplně cizí člověk, vzal vodítko a cestou rozdával rozkazy. A máma to sleduje z postranní čáry, ale vůbec se nepokouší Zinaidu zachránit. A také se trápí. Zdá se, že věci jsou opravdu špatné. Zdá se, že jsme vstoupili do alternativní verze vesmíru a nyní jsme v otroctví. Možná zatím nebudu svítit, budu předstírat, že jsem koště.

Téměř každý pes (i velmi sebevědomý) se v takové situaci bude chovat velmi skromně. Koneckonců si myslí, že je v nebezpečí. A když se cítíme ohroženi, není čas na příjemnou každodenní zábavu jako koblihy nebo procházení Facebooku. Pes tak dočasně zapomene na druhově typické potřeby jako je hledání potravy, čůrání a očichávání keřů. V chápání psa neukazovat světlo znamená nedělat vůbec nic. Dokud nedojde ke konfliktu. Odtud pramení prověšené vodítko, chůze v blízkosti a vynikající výdrž.

Zinaida prostě nikam nechce; její potřeby jsou nyní v režimu letadla a jsou dočasně nedostupné. Nejprve musíte přistát a poté zapnout režim hovoru. A i když je psovod jen zlatíčko a v životě psy neurazil, Zinaida se pod trávou bude chovat tiše jako voda. Koneckonců, má co do činění s neznámým. A pan X může být znaménko plus nebo mínus.

Stručně řečeno, i když psovod dělá vše jasně a správně (rychle reaguje, posiluje včas atd.), pak za svůj úspěch částečně vděčí strachu psa. Pro Zinaidu je totiž psovod cizí člověk, který za ní přijde maximálně párkrát týdně. Důvěřovat mu na sto procent by bylo pošetilé. Proto se chová extrémně opatrně, nekolébá loďkou a poslouchá všemi ušima.

Ukazuje se, že psovod je špatný?

Jistě, že ne. Kompetentní specialista, který se ke psu chová s respektem, respektuje jeho hranice a pomáhá rodině rozvíjet potřebné dovednosti bez násilí a strachu, je velmi cool.

Jediná myšlenka, kterou jsme chtěli sdělit, je: nedivte se, že při práci s cizím člověkem se pes promění v chytrého chlapa. Tady není žádná magie, nikdo za to nemůže. Při správném přístupu a systematickém výcviku vás pes začne poslouchat. Pouze tato poslušnost bude založena pouze na dovednostech a důvěře, nikoli na strachu.
Naslouchat majiteli v každé situaci a všelijaká další moudra jako klid na ulici, prověšené vodítko a dokonalé provádění povelů: pojď ke mně, stůj, sedni zdrženlivě a vedle mě, učíme kurz „Aplikovaný výcvik“.