Jako pes v jeslím původu

Nebylo to spolehlivě prokázáno, ale obecně se uznává, že první, kdo vyslovil poučnou myšlenku o psovi ležícím v seně, byl starověký řecký básník a bájkář Ezop ve svém díle „Pes v jesličkách“.

Šlo o agresivního psa ležícího v jeslích na seně, které koně sežrali a nikomu nedovolili se k jesličkám přiblížit, vrčel a štěkal. Na což kůň psovi řekl, že je bez skrupulí. Sám seno nejí a ostatní k sobě nepouští.

V různých verzích bajky se místo koní objevují osli nebo býci, což nic nemění na významu rčení o chamtivosti a hromadění. Že váš život a vaše dobro by neměly ostatní negativně ovlivňovat, tím méně zasahovat.

Existuje jiný názor, že výraz „pes v seně“ je zkráceným starým ruským příslovím: „Pes vlezl do sena, sám ho nežere a nenechá ho sežrat dobytek“.

Synonyma pro výraz „pes v jeslích“.

Existuje mnoho dalších výroků synonymních pro tento výraz, po jejichž přečtení je snazší určit jeho význam.

• Sám to nepoužívám, ale nikomu jinému to nedám;
• štípu peníze jako seno pro psa;
• Pes nemůže pít řeku, ale bude nad ní stát a štěkat celou noc;
• Ani pro sebe, ani pro lidi;
• Sám hluk nedělám a nebudu ho dávat ostatním;
• Pozor, nedávejte to nikomu samotnému.

Použití výrazu „Pes v jeslích“.

V zahraniční literatuře existuje mnoho synonym pro tento řečový vzor. Stačí připomenout pouze stejnojmennou komedii Lope de Vaga.

Tento výraz se rozšířil i v ruské literatuře. Příkladem toho mohou být díla například „Soudní spor“ Nikolaje Vasiljeviče Gogola nebo „Pobřeží“ Jurije Vasiljeviče Bondareva, samozřejmě „Věčný manžel“ Fjodora Michajloviče Dostojevského.

Používání rčení „Pes v jeslích“ v každodenním životě.

V každodenním životě se tato frazeologická jednotka používá poměrně často. Bohužel jen málo mladých lidí chápe její význam.

Tento výraz se používá v nesouhlasném a ironickém kontextu a někdy se sarkasmem, pokud chcete urazit nebo urazit svého partnera.

Obecný význam spočívá v tom, že někdo má majetek nebo prospěch, který vůbec nepotřebuje, ale nechce se dělit, dávat nebo pustit. Tato osoba může být vedena různými vlastnostmi: sobectvím, chamtivostí, pomstou, žárlivostí. Ale pokaždé se příčina ukáže jako negativní lidská vlastnost.

Proto, když je tento výraz na někoho aplikován, zní mírně řečeno nesouhlasně, drsně a urážlivě.

Toto rčení platí nejen pro jednotlivce, ale i pro skupiny lidí, někdy tak velké jako stát.

Příklady, na které lze použít výraz „Pes v jeslích“.

Zvláště často si tohoto chování můžete všimnout u malých dětí, které ještě nejsou schopny analyzovat své jednání a ne vždy vědí, co je dobré a co špatné.

Chlapec má tužky a barvy. Už kreslil tužkou a byl z toho unavený. Vzal jsem barvy. Jeho kamarád, který chce také kreslit, si vezme tužky, ale chlapec hned barvy odloží a tužky si vezme pro sebe. Když je v zásadě vůbec nepotřebuje.

Tato analogie se často vyskytuje v dětských skupinách. Lze to ale ospravedlnit nezkušeností v životních otázkách dětí, které svým věkem ještě nestačily samy pochopit, co je dobré a co špatné.

Což v tomto případě dospělého člověka vůbec neospravedlňuje.

Často se s ním dospělí, například ve vztahu, bez pocitů lásky k protivníkovi, stále nerozcházejí a nechávají ho jen pro sebe z majetnických ambicí. Tomu se říká sobectví. Způsobují tak morální újmu ostatním.

Nebo dospělí, kteří mají vážné finanční potíže, zároveň žijí ve velkém bytě a nechtějí jej pronajímat ani vyměnit za účelem zlepšení své situace. Člověk se ani ke své škodě nechce dělit o své.

Tento článek můžete zakončit slavnou frází Julije Kapitonoviče Karandysheva z Ostrovského hry „Věno“. Nenechte se tedy nikým dostat! Kde také platí výraz „Pes v jeslích“.