Kdy je pes schopen oplodnit fenku?

Chov psů je proces sexuální reprodukce u domácích psů, vlků, kojotů a dalších psovitých šelem.

• 1 Reprodukční orgány
  • 1.1 Ženské genitálie
  • 1.2 Mužské pohlavní orgány

  Reprodukční orgány [upravit | upravit kód]

  Ženské genitálie [upravit | upravit kód]

  Samice má vnější a vnitřní genitál.

  Mezi vnější genitálie patří vaginální vestibul, stydké pysky a klitoris. Předsíň pochvy slouží jako urogenitální kanál a spojení pohlavních orgánů muže a ženy během koitu. Stydké pysky slouží k uzavření genitálního otvoru. Klitoris je pohlavní smyslový orgán.

  Mezi vnitřní genitálie patří pochva, děloha, vejcovody a vaječníky. Pochva funguje jako orgán kopulace a porodních cest. Děloha je zodpovědná za ukládání spermií, říje a slouží jako schránka pro plod. Vejcovody jsou zodpovědné za transport zárodečných buněk, slouží jako místo pro dozrávání spermií a oplození vajíčka a vývoj embrya do stádia moruly. Vaječníky jsou zodpovědné za tvorbu a uvolňování oocytů a za produkci estrogenů, progesteronu a inhibinu [1] .

  

  Mužské genitálie [upravit | upravit kód]

  Mužské reprodukční orgány se skládají z varlat, jejich vylučovacích cest (epidydymis, spermie a urogenitálního kanálu), prostaty, penisu, předkožky a šourku.

  Varlata slouží k tvorbě a transportu testikulárních spermií a také k sekreci testosteronu a inhibinu. Epididymis je zodpovědný za transport spermií a slouží také jako místo pro jejich zrání, koncentraci a skladování. Spermie jsou také zodpovědné za transport spermií. Urogenitální kanál je zodpovědný za sekreci moči a spermatu. Funkce prostaty zahrnují sekreci spermatu a čištění urogenitálního kanálu.

  Penis je orgánem kopulace; perpuce plní ochrannou funkci a slouží také jako schránka pro penis. Šourek plní ochranné a termoregulační funkce a slouží také jako schránka pro varlata a jejich přívěsky [1].

  Pohlavní styk[editovat | upravit kód]

  Pohlavní styk zajišťuje zavedení spermií z mužského pohlavního aparátu do ženského pohlavního traktu. Při pohlavním styku existují reflexy přiblížení, erekce, objetí, kopulace a ejakulace. Všechny sexuální reflexy jsou ve své podstatě nepodmíněné.

  Přístupový reflex je soubor behaviorálních reakcí, které koordinují sexuální chování jedinců opačného pohlaví během páření.

  Erekční reflex je silná náplň krve a zvětšení velikosti penisu, zajišťující jeho odstranění z předkožky a možnost zavedení do ženského pohlavního ústrojí.

  Objímací reflex je přijetí polohy páření samice a samce. Současně s objímacím reflexem se objevuje kopulační reflex – vložení a tření mužského penisu do ženské pochvy, což vede k podráždění erotogenních zón jejich genitálií a nástupu ejakulace.

  Ejakulační reflex je odstranění spermií (ejakulátu) z mužského reprodukčního systému [2].

  

  Hnojení [upravit | upravit kód]

  Hnojení je proces splynutí pohlavních buněk muže a ženy a vytvoření zygoty, která má dvojí dědičnost a dává vzniknout novému organismu.

  Při pohlavním styku se spermie díky spojení pohlavních orgánů muže a ženy, uvolňování třetí frakce spermií a antiperistaltickým kontrakcím dělohy dostávají přes děložní hrdlo do jejího těla a rohů, kde se zadržují jejich fertilizační schopnost po dobu 5-6 dnů. Prostřednictvím píštělí děložních rohů se spermie uvolňují 25-50 sekund po začátku ejakulace druhé frakce spermií. Z rohů dělohy do místa oplodnění – do ampulární části vejcovodů se spermie pohybují díky své schopnosti orientovaného pohybu.

  Proces oplození vajíčka probíhá podle typu monospermie (pronikání pouze jedné spermie do vajíčka) a zahrnuje několik fází. První stupeň je charakterizován denudací – rozptýlením buněk tuberkulu nesoucího vejce. Ve druhé fázi hlavička a krček spermie pronikají do cytoplazmy vajíčka, což způsobuje morfofunkční změny v průhledných a vitelinních membránách vajíčka a blokuje pronikání dalších spermií do oocytu. Ve třetí fázi se tvoří pronuklei. Mužské pronukleus aktivuje druhé meiotické dělení oocytu a tvorbu ženského pronuklea. Ve čtvrté fázi se obě pronuklea přibližují a spojují a vytvářejí zygotu. Proces fúze pronukleí se nazývá syngamie.

  Polyspermie (oplodnění jednoho vajíčka několika spermiemi) se u psů prakticky nepozoruje, ale při volném páření se často setkáváme s superfekundací – oplodněním více vajíček spermiemi různých samců [3].

  Porod a poporodní období [editovat | upravit kód]

  

  Podle moderních konceptů je spouštěčem porodu kortizol, produkovaný nadledvinami plodu. Působením na placentu stimuluje sekreci prostaglandinu, což následně způsobí prudký pokles koncentrace progesteronu v plazmě periferní krve 1-2 dny před porodem. Koncentrace estrogenu u psů v prenatálním a porodním období se nezvyšuje, proto se poměr estrogenu a progesteronu v krvi v prenatálním období mění pouze v důsledku poklesu koncentrace progesteronu.

  Injekce exogenního progesteronu zastavuje porod a vede k narození mrtvě narozených štěňat. Prudký pokles koncentrace progesteronu v plazmě periferní krve u psů zvyšuje citlivost dělohy na hormony a další faktory (hormonům podobné látky, neurotransmitery) podílející se na regulaci porodu. Otevření cervikálního kanálu je iniciováno relaxinem, zvýšením poměru estrogen/progesteron. Kontrakce jsou způsobeny estrogenem a oxytocinem. K pokusům dochází reflexně, když přítomné části plodu dráždí stěny děložního čípku a pochvy (Fergusonův reflex). Prolaktin stimuluje a udržuje tvorbu mléka, oxytocin spouští reflex spouštění mléka.

  Zvýšení objemu břicha je zaznamenáno 7-14 dní před narozením. Stupeň zvýšení závisí na počtu březích plodů. Pár dní před porodem se pánevní vazy a břišní svaly uvolní, což způsobí pokles křížové kosti a znatelné prověšení spodní břišní stěny. Kolem mléčných žláz vypadávají srst a pes si začíná připravovat „hnízdo“ k porodu. 24-48 hodin před porodem je obvykle neklidná a často si olizuje stydké pysky. Dýchání a močení jsou častější, tělesná teplota klesá asi o 0,5-1 °C. Zvířata obvykle odmítají jíst, někdy. Často je pozorován hlenovitý nebo krvavý výtok z genitálního otvoru.

  Psí plody jsou na konci březosti v poloze podélné, nižší, v cefalické nebo pánevní prezentaci s ohnutou polohou (krk a končetiny jsou ohnuté a přitisknuté k břichu plodu). Během porodu dochází vlivem kontrakcí ke změně polohy a polohy plodů. Plod vstupuje do pánevní dutiny v poloze podélné, horní, cefalické nebo pánevní s nataženou polohou.

  Při normálním porodu je po narození každého štěněte zaznamenán krátký, ale vydatný zelený výtok a mírné krvácení. Dlouhotrvající výtok (více než 30 minut) může naznačovat zadržení placenty nebo přítomnost mrtvého plodu (plodů) v děloze krevní sraženiny může naznačovat subinvoluci (zpomalení obnovy normální velikosti) jednoho nebo více segmentů dělohy po; narození plodu a (nebo) ruptura děložní tkáně, pochvy nebo jejího vestibulu [1].

  Poznámky [upravit | upravit kód]

  1. ↑ 123Dyulger G. P., Dyulger P. G. Fyziologie reprodukce a reprodukční patologie psů. – Petrohrad. : Srnka. — 236 s. — ISBN 978-5-8114-9335-7.
  2. ↑Skopichev V.G. Fyziologie reprodukčního systému savců. – Petrohrad. : Lan, 2007. – 512 s.
  3. ↑Fyziologie reprodukce a reprodukční patologie malých domácích a exotických zvířat / Pologno S. A. – Karavaevo: Kostroma State Agricultural Academy, 2016. – S. 26-30. — 77 s.
  Zajímavé:

  Jaké je spojení mezi psem a rapperem.