Co dělat, když váš pes neposlouchá a kouše jiné psy

Děvčata, dobrý večer, kdo ví, řekněte mi – můj pes je mops, tlustý, vtipný, dobromyslný hrbolek, nemůže se nikomu bránit, ani neštěká – jen za poslední měsíc několik psi ho napadli! Už na něm není živáčka a na mě taky – rvu ho psům z tlamy, všechny ruce mám neustále okousané 🙁 už jsem ve stresu, bojím se s ním chodit procházka, co v takových situacích nosit paralyzér?

Nevím, jak časté je to mezi milovníky psů – přísný obojek s hroty směřujícími ven. Viděl jsem sousedku, jak takhle chodí se svým pekinézem. Říká, že její metoda funguje dobře i pro majitele jiných agresivních psů. Už nedovolují svým vlastním lidem vidět jejího psa.

To se nemusí podařit – za prvé se pokuste trefit rotujícího psa a za druhé to například neovlivní obsluhu. Ta moje se dokázala udusit obojkem s bodci, co by se s ní stalo pouhou ránou. No, zřejmě její pekinéz, stejně jako můj, před útočníkem nikdy neutekl, ale častěji se stává, že malý začne utíkat a agresor ho následuje.

Psi nespadnou z nebe, ale přiběhnou a vy to dovolíte. Nezbývá než otočit hlavu o 360 stupňů, a když se objeví podivní psi bez vodítka, odejít. Povolte kontakt pouze s ověřenými psy.

Nějak jsem o obojku ani nepřemýšlel 🙂 díky, to je možnost 🙂

Mimochodem ano, s tím obojkem je to správně, ale obojek bych nevypínala, ale kupte si kožený s bodci, samozřejmě vás může kopnout (je třeba na něj dávat větší pozor), ale je VELMI vystřízlivění pro šílené majitele agresivních psů

Je to škoda vašeho mopse, jsou tak důvěřiví a laskaví. Taky mám mopsa (holku) a taky je děsivé chodit ven, ale spíš kvůli toulavým psům. Majitelé většinou znají povahu svých psů a snaží se vyhnout setkání s nimi, pokud pes projevuje byť jen sebemenší agresi. I když moje tady štěkala na labru (štěkal na ni a ona zpět), možná z ní nevyroste bázlivá holka 🙂 Postarej se o svého malého mopsíka?

děkuji 🙂 Snažím se ze všech sil je to náš mazlíček 🙂 máme špatnou chatařskou komunitu a psi co na něj útočí jsou všichni domácí – někteří nezavřou vrátka a pes vyběhne, někteří skáčou přes plot:- (už nevíte, jak očekávat potíže

Mám s sebou pepřový sprej. Ale naštěstí jsou všichni agresivní na vodítkách a náhubcích. Prakticky zde nejsou žádní pracovníci na nádvoří.
Kočky jsou však stále agresory. psi nemohou lhostejně projít – útočí

Noste pepřový sprej – nebo jen sáček mleté ​​papriky – v kapse – a kdyby se něco stalo, hoďte ho do obličeje. Nedoporučuji mávat obojkem s hroty – např. bojového psa jen popudíte. Může hodit mopslíka, ale s největší pravděpodobností se na vás poté bude držet.

Špatně jsi pochopil použití obojku s hroty))) nikdo s ním nemává, nosí se na krku (standardně ho chytne skoro každý pes) A ​​zašít hubu svému tyranovi pak chce málokdo sprej je naprostá kravina, protože když je například váš pes sežraný, tak při potřísnění cizího psa dostanete 100% pepř do vlastního obličeje a taky je šance, kvůli nervozitě (situace je stále stresující) , že se nepodíváš, kterým směrem tryska dopadne, a pak dostaneš ránu do obličeje

a směr větru je třeba vzít v úvahu při použití balónu a ještě více při použití pepřového prášku. Velmi často trpí sám „uživatel“.

Ano, tento obojek je nesmysl. Za prvé, velikosti mopse a klasického přísného psa se liší. Tam bude muset být většina odkazů odstraněna. Za druhé, hoblík se zpravidla neobléká pevně, je dost volný. Psi si hrají s obojky, ať už jsou vytočené nebo ne (i když odpovědný majitel tento obojek sundá, aby si nevylámal zuby), většinou nedochází k žádným zraněním. A za třetí, v případě skutečné agrese se útočící pes nebude starat o tento obojek, může se chytit za kohoutek, záda, bok; V tomto případě se mops v hoblíku, pokud se pokusí vykroutit, zraní. Mačkadlo tak může být jen obranou proti agresivním mopsům a klínovitým psům je snad zastaví, mops v takovém obojku vypadá, když ne komicky, tak velmi zvláštně.

špatně jste to četli, nemluvíme o přísnějším, ale o koženém obojku s železnými hroty (o proveditelnosti této konkrétní možnosti jsme mluvili výše Ano, pes v vzrušení chytá všude, ale také se chytá za kohoutek). věřte mi, jazyk je roztrhaný, oholený a nebe je velmi střízlivé a pohled na samotný obojek působí na majitele, kteří vůbec nepotřebují vyhlídku zašít svému mazlíčkovi náhubek.

No mimochodem, není to nesmysl. Párkrát nám pomohl v boji – jeden uprchlík si na něm vylomil zub a poté nám majitelé začali dávat široké lůžko, zatímco druhý se jen chytil do předních zubů a nemohl se osvobodit, takže sundal ho spolu s obojkem. To ale stále platí spíše pro jednu váhovou kategorii, protože. Větší pes vás spíše chytne za záda.

Uf, představoval jsem si takový malebný obrázek :))). Stejně obojek podle mě nepomůže – za prvé u mnoha psů to, že je poraněná tlama, je jen rozzlobí a budou zlobit ještě víc a za druhé malé často chytnou ne za krk, ale za bok :(.
sprej, ano, musíte vědět, jak ho používat, je to špatně.

Vítejte
Taky mám psa. která se nijak zvlášť nechrání – je to malý pudlík a navíc už je stará – 14 roku.
Stále jsem proti ubližování jiným psům.
Proto je můj pes téměř vždy na vodítku. Kdysi jsem ji pouštěl, ale ve společnosti jejích přátel 🙂
Kdykoli vidím psa, kterého neznám, nebo psa, který nemá rád toho mého, vždy jdu na druhou stranu, vezmu psa do náruče a setkání se všemi možnými způsoby vyhýbám.

Pokud ještě přiběhne cizí pes, ne celý na vodítku, tak situaci sleduji a nepolevuji 🙂

U nás na dvoře je pár agresivních psů a bez vodítka jsem s majiteli nejdřív slušně mluvila, pak jsem na jejich psy hlasitě křičela, ono to funguje, a vyhrožovala jsem policii.

a pak, psi, kteří vás kousnou, nepřiběhnou během vteřiny, buďte ve střehu 🙂

Vždycky ho beru do náruče, ale je těžký – 16 kilogramů a ještě se dokáže vykroutit 🙂

vzít to do rukou není úplně správné. agresi vyvoláváš jedině tímto

Když nám zemřel velký pes a zůstal jen jeden pekinéz, zkusil jsem nejprve sprejovou nádobu (ve výsledku jsem ji nastříkal nejen na cizí personál, ale i na vlastní ruce – nelíbilo se mi to ((Pak Začala jsem nosit šoker, někdy i pohled na něj stačil, aby si majitelé rozmysleli, zda si pejska vzít, nebo jim dovolit běhat k nám, ale ve výsledku ho nikdy nepoužili.

2 možnosti – šoker (můžete ho zapraskat jen u nosu, většinou to stačí) a také sáček s knížkou A4, abyste mopsa hned chránili před cizím obličejem a můžete ho s ním rozlousknout, je to také velmi efektivní – s taškou můžete pohybovat mnohem rychleji než vlastníma nohama, k čemuž je dobré schovat mopsíka se slovy spořádaným tónem: „Vypadni!“

Všem moc děkuji za rady, zítra si půjdu koupit obojek s hroty a sprejem, budu ozbrojený a velmi nebezpečný se svým mopsem 🙂

Napíšu o své velmi podobné situaci bydlíme v oblasti soukromých domů, za ploty je spousta obrovských psů, často majitelé prostě otevřou vrátka a vypustí ty příšery ven na procházku. Mám corgiho, to je přibližně tvoje váhová kategorie, zaútočili vícekrát, co vám povím, sprej na malamuta neměl žádný účinek, jen zatřásl tlamičkou, běžel zpět a znovu zaútočil, byl jsem upozorněn, že to na kavkazáky taky nefunguje já mám a šoker je takový statný perlík jako policejní obušek, plaší psy zvukem a čichem, stačí namířit směrem k psovi a nebude se chtít zapojit , ale pak jsem jednou narazil na majitele zlého psa. Psa jsem šokerem nepraštil, jen jsem ho vyplašil, protože nechtěl svého psa zpacifikovat, pes se od zvuků šokeru vzdálil a nezaútočil, ale napadl mě sám majitel , Opravdu jsem byl hlupák, že jsem ho nepraštil šokem, ale on mě srazil a udeřil! tak hodně štěstí v takové věci, jako je procházka s hodným a malým psem! Vězte, že nejste sami! Budeme vašemu pejskovi držet palce 🙂

Najděte si parťáka na procházky s velkým psem, budete šťastní)
Obecně je šoker úžasná věc – majitelé rychle najdou vodítka a psi se naučí povel „pojď ke mně“.

Jak naučit psa, aby se při procházce chránil před ostatními psy?

Poměrně často s námi předplatitelé a klienti sdílejí své rozhořčení a do jisté míry i zklamání spojené s „psí neschopností postavit se za sebe“.

Mnoho dvounohých rodičů je například naštvaných, když je jejich milovaná Zinaida pohazována a bita, a ona může jen utéct, schovat se nebo spadnout na břicho a (och hrůza!) vypustit smířlivou fontánu. A co ochrana osobních hranic?!

Vážení psí rodiče, nebojte se! Domácí Zinaida není divoký vlčák, neměla by se bránit, to je náš rodičovský úkol. Navíc, pokud se pes nemůže bránit agresivnímu chování svých příbuzných, neříká to nic špatného: to ho nedělá zbabělým, asociálním, hloupým, neschopným si hrát, nevychovaným nebo zlomeným.

Psi přicházejí v každém věku, temperamentu a potřebách, s různými životními zkušenostmi a historií dětství. A různí psi mohou na agresivní chování ze strany svých příbuzných reagovat různě. Stejně jako jejich dvounohé maminky a tatínkové.

Navíc ujišťujme všechny dotčené rodiče: je velmi dobře, že Zinaida nešikanuje a sama se nehrne do konfliktu. Rozbít psí zápas a pak hojit rány je pořád radost.

Nevychováváme psy, aby se účastnili bojů nebo zjišťovali, „kdo je v této oblasti nejlepší“. Pes je stejné dítě, které potřebuje pomoc, kontrolu a ochranu, a už vůbec ne chlupatý šmejd, připravený měřit svou autoritu.

A pokud je naše Zinulya uražena svými příbuznými, naší rodičovskou povinností je pomoci jí z této situace: požádat ostatní dvounohé rodiče, aby drželi své psy, posadili se a schovali své do bezpečnostního kruhu z rukou, odveďte ji od místo, zahnat pachatele.

A pokud je náš pes příliš aktivní, může skutečně dostat pokárání od jiného psa. A pokud k boji nedojde, vzdát se a dokázat svou malost všemi možnými způsoby je fází socializace a učení se správně komunikovat. Někdy takové lekce potřebují i ​​dospělé děti, ale ty se dají dělat jen pod plnou kontrolou s osvědčenými psy a na volných vodítkách.

Existuje názor, že pokud dojde k rvačce, náš pes by se měl postavit sám za sebe. Ale odvetná kousnutí mohou způsobit, že boj bude ještě vzrušenější a traumatičtější. Není zde nic urážlivého, pokud kousnutí nebylo způsobeno nepříteli. To vás nezachrání před bojem, nepomůže vám to rychleji ukončit, ale bude nepříjemné platit veterinární účty.

Různí psi jsou vhodní pro různé herní partnery: někteří si dobře poradí s hřištěm plným stejně velkých psů, jiní potřebují jednoho rychlého parťáka a další zase jednoho klidného a flegmatického. A to je v pořádku. Naším úkolem je najít Zinaidě takové herní partnery, se kterými se bude cítit dobře.