Co to znamená, když má pes modrý gen?
Asi neexistuje jiné plemeno, které by lahodilo oku takovou pestrostí barev jako čivava. Navíc je snad nemožné najít dvě čivavy absolutně stejné barvy – četné odstíny, skvrny, přechody z jedné barvy do druhé dělají každou barvu jedinečnou.
Jak pro začínajícího psovoda – majitele jedné čivavy, tak pro zkušeného chovatele je barva budoucích štěňat záhadou. Samozřejmě nelze se 100% pravděpodobností předpovědět barvu vrhu připravovaného na porod, ale můžete se co nejvíce přiblížit získání požadovaných barev nebo určit barvu budoucích štěňat, pokud se obrátíte na genetiku.
Na internetu můžete najít mnoho článků a knih o genetice barev psů, napsaných renomovanými vědci. Především se jedná o „Genetiku barev psů“ od Roye Robinsona a díla Marie Sotské, která, i když je přizpůsobena širokému publiku, stále vyžaduje, aby čtenář měl základní znalosti biologie a genetiky, což ne každý má.
Dlouho jsem se věnoval studiu genetiky barev čivavy, prováděl pozorování v praxi své školky a studoval velké množství vědeckých prací. Výsledkem byl krátký článek, který lidem vzdáleným od biologie, kynologie a genetiky pomůže pochopit, se kterým samcem čivavy by se měli pářit, aby získali vytoužené potomky, nebo které potomky s největší pravděpodobností od dané feny získají. Záměrně jsem se snažil omezit vědeckou složku problematiky genetiky barev a zaměřit se na praxi a specifika.
Pokud máte po přečtení článku stále dotazy, nebo je případ vaší čivavy zvláštní a nebyl v článku podrobně rozebrán, kontaktujte mě a pokusím se zodpovědět všechny vaše dotazy.
Trochu teorie
Srst psa ovládá sadu genů – jsou zodpovědné za délku srsti, její kvalitu, barvu, umístění skvrn nebo opálení na srsti, ponožky na tlapkách a podobně. K dnešnímu dni bylo objeveno nejméně 20 genů odpovědných za barvu. Podrobně prostudujeme 6 hlavních genů odpovědných za barvu a krátce se podíváme na 6 dalších.
Různé formy stejného genu se nazývají alely. Pro každý gen může mít pes buď dvě identické (například BB nebo bb) nebo dvě různé (Bb) alely pro určitý gen. V prvním případě (se dvěma identickými alelami) je pes pro tento gen homozygotní, ve druhém – heterozygotní.
Tento obrázek ukazuje genotyp modrého psa. Jeho fenotyp (vzhled) ovlivňují pouze první (černá) písmena, tedy první alely každého genu. Jsou vždy dominantnější vůči druhému (červenému). Při znalosti pouze první dominantní alely každého genu (ABC d EK) bychom již byli schopni usoudit, že pes bude mít modrou barvu.
Druhá alela každý gen se může shodovat s prvním (vidíme to v genech B, C, d), nebo být více recesistický – jako v genech A, E, K. Právě druhá alela, která se nevyskytuje ve fenotypu psa, ale je obsažena v jeho genotypu, zaručuje ta „překvapení“, která se objevují v barvách štěňat po generacích.
Genotyp psa – jeho genetický kód – je určen souborem genů. Fenotyp psa je jeho vzhled – jak se tyto geny projevují navenek. Genotypů je mnohem více než fenotypů, například fenotyp „černého psa“ může odpovídat desítkám genotypů, podle toho, jaké recesivní znaky si tento pes nese od svých předků.
Tímto se pokusím skončit s teorií a vysvětlit v praxi, jak alely v genech ovlivňují barvu čivavy.
GEN A
Gen A v Chihuahua má 5 variant alel (z nichž, jak si pamatujeme, pouze dvě budou obsaženy v samotném genu)
Ano – sobolí barva. Vlasy nejsou stejnoměrně zbarvené po celé délce, ale ve flíčcích – bílá u kořene vlasů, červená uprostřed, černá na konci. V závislosti na poměru délek částí vlasů různých barev se sobolí barva může lišit od téměř jednotné krémové až po jasně červenou s černou.
аg – „agouti“, zónově šedá (vlčí) barva;
аw – černota;
v – opálení:
a – recesivní černá. Mohou tam být bílé skvrny, ale ne barevné.
Dominance alel genu A je následující:
Ano > ag> au > na > a
To znamená, že Ay je nejdominantnější alela. ag je nižší než Ay, ale dominantnější než ostatní atd. Zde a níže, když uvádím možné alely genu, jdu od dominantní k recesivní.
Dále vidíme tabulku ukazující, jak lze alely kombinovat v genu A, celkem je možných 15 kombinací, z nichž 5 je homozygotních (umístěných diagonálně) a 10 heterozygotních. Existuje pouze 5 fenotypů, tedy barvy označené na štítku stejnou barvou, například sobolí, se liší skrytými vlastnostmi, které nesou svým potomkům.
GEN B
Gen B je zodpovědný za černou nebo hnědou barvu a má pouze dvě alely:
B – způsobuje tvorbu černého pigmentu;
b – čokoládová barva s hnědým nosem a drápy.
B je dominantní, b je recesivní.
Jsou možné pouze 3 kombinace alel, takže nebudeme kreslit znak:
BB – pes je homozygot pro gen B, jeho barva je černá a není nositelem čokolády.
Bb – černý pes, který od svých předků nese gen čokolády a při správném výběru partnera to předá svým potomkům.
bb – čokoládový pes s čokoládovým nosem.
Možné fenotypové kombinace genů A a B
Jak jsem již řekl, fenotyp je ovlivněn prvními alelami genu. Abychom zjistili, jaké barvy existují z různých kombinací genů A a B, sestavme tabulku.
Ay B – Čivava s černou srstí na tmavě červeném pozadí, černé prameny na uších nebo ocase, černý nos, tmavé oči, černé drápy, tmavá víčka, černé polštářky prstů
Ay b – červená čivava, s hnědou „patinou“, s hnědým nosem, hnědýma očima, hnědými drápy, víčky, polštářky tlapek
ag B – šedočerná barva vlka, černý nos, oči, drápy
ag b – šedohnědá barva, hnědý nos, oči, drápy
aw B – černá sedlovka na hřbetě červeného psa
aw b – hnědé sedlo
u B – černohnědá čivava s černým nosem, tmavýma očima, černými drápy, tmavými víčky, černými polštářky prstů
v b – čokoládová a tříslová čivava s čokoládovým nosem, hnědýma očima, hnědými drápy, hnědými víčky, rty, polštářky tlapek
ab – hnědý pes s hnědým nosem
Podle toho, které druhé alely jsou obsaženy v genech A a B, mohou psi předávat svým potomkům různé skryté vlastnosti, např.
Ayat Bb je červenočerný pes (fenotyp AyB), který nese tříslovou a čokoládovou alelu.
GEN D a jeho kombinace s GENOME B
Nyní ustoupíme od latinské abecedy a nejprve budeme studovat gen D. Má také pouze 2 alely.
D – zvýrazňuje černý pigment ve vlasech
d – oslabuje černý pigment ve vlasech, zředěnou (zředěnou) barvu
Samotný gen D nenese barvu, jeho účinek lze pozorovat v kombinaci s genem B:
BD – černý pes (černá víčka, drápy, polštářky tlapek)
bD – čokoládový pes (hnědá víčka, drápky, polštářky na tlapky)
Bd – modrý pes (šedá víčka, drápky, polštářky na tlapkách)
bd – Isabella dog (růžovo-béžová víčka, drápky, polštářky na tlapkách)
Existují tři možné kombinace alel genu D:
DD – neředěná barva, neoslabuje černý pigment
Dd – černá barva, ale nese modrý gen
dd – zředěná barva, ředí černou na modrou, hnědou na isabellu.
GEN C
Gen C zesvětlí červenou barvu na bílou. Má 5 alel:
C – normální barva, červený pigment není zesvětlený, tuto alelu má většina psů
cch – činčila, pepř a sůl – střídání černošedých a blond vlasů
ce – „extrémní zředění“ bílé barvy, případně se světlýma očima, s normálně zbarveným nosem a víčky
cb – albinismus s modrýma očima, šedobílé barvy, velmi světlý, s malým množstvím černého a žlutého pigmentu, někdy doprovázený hluchotou
c – albinismus, úplná absence pigmentu v srsti, nos, víčka, drápy nejsou zbarvené.
GEN E
Gen E určuje distribuci černého pigmentu po celém těle psa. Existují 3 alely:
Е – normální distribuce černého/hnědého pigmentu po celém těle. Takový pes musí mít alespoň pár černých chlupů.
em – maska, černohnědý pigment soustředěný na tlamě
e – zákaz černého pigmentu na těle. Tito psi nemají jedinou černou srst, ale nos, polštářky tlapek, drápy a oční víčka jsou zbarveny černě.
Dříve byla izolována i alela ebr, zodpovědná za žíhané zbarvení, ale objev genu K umožnil dokázat, že gen E neovlivňuje žíhání.
GEN K
Gen K je zodpovědný za dominantní černou barvu a má tři alely:
K – dominantní černá barva
KBr – žíhané, žluté nebo červené skvrny na tmavém pozadí
k – nečerná barva, barva určená jinými geny
Co znamená modrý gen u psů?
Barva srsti závisí na pigmentu, který se skládá z melaninu, který má vzhled pigmentových zrn. Počet, tvar, distribuce a typ zrn melaninového pigmentu určují barevné vnímání srsti. Jaká bude barva dobrmana, závisí na jeho genetické výbavě. Geny BB určují černou barvu a geny bb určují hnědou barvu. Hnědí s pálením dobrmani s genotypem bb nesyntetizují černý pigment, takže okraje očních víček, pysky, nos a drápy jsou spíše hnědé než černé. Možnou možností je Bb. V tomto případě bude pes fenotypově černý kvůli dominanci genu B nad genem b, ale geneticky nesoucí gen pro hnědou barvu. Tím se dá vysvětlit fakt, že ze dvou černých rodičů se někdy narodí nejen černí, ale i hnědí potomci. Pokud je například matka hnědá s pálením a otec je černý nebo naopak, pak budou jejich děti pouze černé nebo dvoubarevné v poměru 50:50. To závisí na genetické výbavě, kterou nese černý otec. – s BB budou všechna štěňátka černá a s Bb – černá a hnědá. Dva hnědí psi produkují pouze hnědá štěňata. Intenzita pigmentace vlasů závisí na páru genů, které způsobují zvýšenou intenzitu pigmentu v kůře a dřeni vlasu (gen D) a redistribuci nebo redukci pigmentových granulí (gen d). Tyto geny ovlivňují intenzitu barvy vlasů interakcí s jinými geny.
Černý dobrman s genotypem BBDD produkuje pouze černé potomky bez ohledu na druhého otce, s BBDd může produkovat černá a modrá štěňata, s BbDD může produkovat pouze hnědá a černá štěňata a s BbDd může produkovat štěňata všech čtyři barvy.
Hnědý a tan dobrman s geny bbDD může mít černá a hnědá štěňata a nositel genotypu bbDd může produkovat vrh, který zahrnuje všechny čtyři barvy. Záleží na genotypu partnera.
Modrý dobrman nesoucí geny BBdd může mít pouze černé a modré děti, což je určeno genovou sadou druhého otce. Přenašeč genů Bbdd v závislosti na genotypu druhého otce může produkovat štěňata čtyř barev.
Barva Isabella má dobrmana s genotypem bbdd. Vzhledem k homozygotnosti pro dva recesivní geny tohoto psa je barva štěňat určena genotypem druhého otce.
Tyto vlastnosti jsou společné všem psům Mnoho psích plemen může mít modrý odstín